Odhad pro odvod daně z nabytí nemovitosti

Odhad pro odvod daně z nabytí nemovitosti

Každý, kdo nabude nemovitost (až na zákonné výjimky, např. když rodiče darují nemovitost dětem), musí odvést státu daň z nabytí nemovitosti. Dříve si mohli prodávající a kupující dohodnout, kdo se stane poplatníkem daně, ale podle nového občanského zákoníku od roku 2014 smí daň z nabytí odvést výhradně jen nabyvatel.

Daň činí 4% a způsob vypočtení základu, z kterého se budou ony čtyři procenta vypočítávat, lze stanovit dvěma způsoby:

  • Podle směrné hodnoty – 4% se vypočítávají ze 75% směrné hodnoty nemovitosti. Pokud se od sebe liší skutečná kupní cena uvedená v kupní smlouvě a směrná hodnota (jakože ve většině případů ano), základ pro daň se vypočítává z částky vyšší.
  • Podle hodnoty zjištěné znaleckým posudkem – jeho cena se pohybuje od 2.000,-Kč výš a můžete jej použít jako uznatelný výdaj a odečíst ze základu daně.

Směrná hodnota vychází z obvyklých cen nemovitostí v daném místě a čase. Orientačně si můžete zkusit vypočítat směrnou hodnotu podle tohoto odkazu. Nevýhodou volby tohoto způsobu je, že si poplatník musí zálohu ve výši 4% sám vyčíslit a tuto vypočítanou částku zaplatit ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Následně to bude i finanční úřad, kdo určí pro své potřeby srovnávací daňovou hodnotu a směrnou hodnotu. Tu pak porovnává se skutečnou kupní cenou uvedenou v kupní smlouvě a určí základ daně. Konečná výše daně, která finanční úřad definitivně „uspokojí“, vám pak bude vyměřena platebním výměrem.

Přijde vám to složité? Není divu, celá agenda okolo daňového přiznání může být bez znaleckého posudku složitější. Navíc existuje hrozba, že při výpočtu směrné hodnoty dospějete k závěru, že máte zaplatit vyšší daň, než by tomu bylo v případě, kdy si necháte vypracovat znalecký posudek.

TIP: Použití směrné hodnoty je vhodnější u bytů nebo pozemků, kde je výpočet relativně jednoduchý a vychází z jednoznačných parametrů.

Druhou možnost představuje znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem. Na internetu existuje mnoho rejstříků, pomocí kterých můžete vyhledat znalce ve vašem okolí. Pokud jste koupili nemovitost přes realitní kancelář, zcela jistě vám kancelář nějakého osvědčeného znalce minimálně doporučí. Ale co spíše – solidní RK většinou berou vypracování znaleckého posudku pod svá křídla – zařídí ho, zaplatí, vyplní daňové přiznání a vy jej jen před odevzdáním na finanční úřad pouze podepíšete.

Tabulka: Shrnutí výhod a nevýhod znaleckého posudku a směrné hodnoty

Znalecký posudek Směrná hodnota
Ceny se pohybují od 2 tis. korun výš Zdarma či za nízký poplatek
Zpracuje pouze odhadce Můžete ji vypočítat sami
Delší doba na vypracování Rychlost zpracování
Lze použít jako uznatelný výdaj a odečíst od základu daně Nemůžete ji použít jako uznatelný výdaj
Cena zjištěná znalcem je konečná Zjištěnou cenu může finanční úřad revidovat

 

Odhad pro zjištění tržní ceny při prodeji

Tržní cenou nemovitosti se jinými slovy rozumí cena, za kterou se dá nemovitost skutečně prodat. Nejlépe uděláte, pokud oslovíte solidní realitní kancelář (RK), která má o aktuální situaci na trhu nejlepší znalost. Kvalitní RK většinou nabízejí vypracování tržní analýzy zdarma či za menší poplatek.

Prodávající se často pokoušejí určit prodejní cenu své nemovitosti tak, že se podívají na internet, jak se v současnosti pohybují nabídkové ceny nemovitostí podobných té jejich. Háček spočívá ale v tom, že na internetových serverech najdete pouze ceny nabídkové. A ty bývají často značně nadsazené a nikdy se za ně nemovitost neprodá. Oproti tomu realitní kanceláře mají databázi skutečně prodaných nemovitostí. Obecně se říká, že nabídkové ceny na internetu bývají v průměru nadhodnocené o 30%.

Proč je důležité nenadsadit nabídkovou cenu!

Pokud byste začali nabízet nemovitost za příliš vysokou cenu s tím, že cenu snížíte až po delší době, mohlo by se stát, že se nemovitost „okouká“ a nikdo o ni nebude mít zájem ani za nižší cenu. Chcete-li prodat svoji nemovitost za co nejvíce peněz, musíte přemýšlet jako kupující. Ti z nich, kteří aktivně něco shánějí, sledují novinky na internetu i několikrát denně. Pokud se jim některá z nemovitostí zobrazuje denně po dlouhou dobu, automaticky ji začnou přehlížet a již je nezaujme ani v případě, že se její nabídková cena výrazně sníží. Z toho důvodu je maximálně důležité nastavit adekvátní prodejní cenu nemovitosti již na začátku.

 

Odhad pro hypotéku

V tomto případě jste v rukou smluvního odhadce banky. Ve většině případů odhadce určí banka sama, případně vám nabídce seznam odhadců, z kterých si budete moci vybrat. Banky dokonce „diktují“ svým odhadcům, jak mají pracovat. Proto pokud si necháte vypracovat odhad znalcem, který s bankou nespolupracuje, pravděpodobně jej banka nepřijme jako dostatečný podklad pro určení hodnoty zástavy. Většinu bank dokonce ani neuspokojí odhad vypracovaný pro potřeby jiné banky.

Proč to tak banky dělají? Nemovitost, kterou se chystáte financovat hypotékou, ve většině případů slouží i jako zástava. Pokud byste řádně hypotéku nespláceli, banka získá právo vaši nemovitost (i proti vaší vůli) prodat a z prodejem utržené částky uspokojit svoji pohledávku. Při stanovování tržní ceny si proto banka musí být stoprocentně jistá, že nemovitost má dostatečnou hodnotu. To je důvod, proč většinou odhad pro potřeby banky vyjde na nižší hodnotu, než jakou má skutečně cenu.

Chcete-li si být jistí, že odhad vyjde tak, jak potřebujete, investujte (cca 3-5 tis. korun) do vypracování odhadu od banky ještě před složením rezervační zálohy. Rozhodně se vyplatí riskovat ztrátu do 5 tisíc korun, než například stotisícového rezervačního poplatku.

 

Daň z nabytí nemovitosti

Poplatníkem daně z nabytí nemovitosti je v současnosti vždy výhradně nabyvatel a její sazba činí 4 %. Situace osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí řeší § 6 až 9 zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí (č. 340/2013 Sb.). Na následujících řádcích představíme nejen situace, kdy se kupující placení dani vyhne v souladu se zákonem, ale také případy, kdy se poplatník snaží hranici zákona překročit

 

Novostavby

 

Jedná se v praxi o velmi často používaný druh osvobození, které upravuje § 7 č.340/2013 Sb. Podle tohoto ustanovení je od daně z nabytí osvobozeno vždy první úplatné nabytí vlastnického práva:

 

–         –  u novostaveb domů a bytových domů,

–        –   u pozemků nebo práv stavby, jejichž součást tvoří dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu.

 

Existuje ještě druhá zásadní podmínka pro osvobození, a to ta, že k úplatnému nabytí musí dojít do pěti let ode dne dokončení nebo započetí užívání této nemovitosti – v potaz se bere to datum, které nastane dříve.

 

Zároveň u bytové jednotky je osvobození podmíněno tím, že nezahrnuje nebytový prostor jiný než sklep, komoru nebo garáž, které jsou společně užívané s bytem. Rovněž tato jednotka musí vzniknout:

–          – výstavbou (jedná se o novostavbu),

–           – nástavbou (např. vybudováním dalšího patra na stávajícím bytovém domě),

–           –  stavební úpravou nebo přístavbou tohoto domu.

 

Pozor: osvobození se netýká pozemku, pokud netvoří součást stavby. Taková situace nastane, když se neshoduje vlastník pozemku s vlastníkem stavby. V takovém případě se daň odvádí pouze z nabytí pozemku.

 

Na co si dát pozor: nespokojte se s tím, co vidíte, tedy novostavbu. Na místě je důkladná kontrola posledních převodů. Pokud by developerský projekt převedla jedna firma na jinou firmu, již by se osvobození neuplatňovalo.

 

I když jste přesvědčeni o splnění podmínek k osvobození, vždy musíte podat „nulové“ daňové přiznání i s přílohami. Použijte tento speciální tiskopis.

 

Družstevní byt

 

Při převodu družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru (garáž, komora či sklep) se neplatí daň a ani se nepodává daňové přiznání k nabytí daně z nemovitosti. Důvod je prostý – nejedná se totiž o převod nemovitosti, nýbrž o převod vlastnických práv spojených s právem nájmu bytu.

 

Insolvence a jiné

 

  • 9 řeší poslední skupinu případů osvobozených od daně z nabytí nemovitých věcí:

       – při reorganizaci v rámci insolvence (případ, kdy se převádí aktiva na novou právnickou osobu nebo se vydává část dlužníkových aktiv věřitelům),

      – při vložení nemovitých věcí do sociálního družstva,

 

–        – nabytí vlastnického práva nemovité věci, která je předmětem finančního leasingu.

 

I u těchto případů platí, že ačkoliv se daň neplatí, je potřeba podat „nulové“ daňové přiznání. Lze použít již zmíněný tiskopis.

 

 

Co takhle upravit skutečnou cenu?

 

Pokud se strany (prodávající a kupující) dobře znají a důvěřují si, nezřídka přijdou s nápadem, co kdyby se do kupní smlouvy napsala trochu jiná „papírová“ kupní cena. Za každý oficiální 1 milion dolů z kupní ceny nemovitosti kupující ušetří na dani 40.000,-Kč. V minulosti se takové případy skutečně děly. Jen bylo potřeba, aby se našel „přátelský“ odhadce, který vykouzlil nižší cenu i ve znaleckém posudku.

 

Dnes už to nejde, vysvětlíme proč!

 

Asi tušíte, že se jedná o podvodné chování, které se mohlo velmi snadno vymstít. V současnosti bývají úředníci při zjišťování cen prodaných nemovitostí mnohem obezřetnější. V minulosti se dokonce udál případ, kdy se úředník FÚ snažil o skutečnou návštěvu nemovitosti, aby si ověřil její reálný stav. To by se dnes už přihodit nemělo, protože dnes je pro finanční úřady rozhodující tzv. cena místně obvyklá.

Jinak řečeno, i když uvedete do kupní smlouvy symbolickou kupní cenu ve výši 1,-Kč, finanční úřad stejně vypočítá s tabulkovou hodnotou nemovitosti a kupující zaplatí daň v „plné palbě“ a většinou se snaha ušetřit krutě nevyplatí!

 

Stanovení odhadní ceny pro odvod daně z nabytí nemovitosti může být poměrně složitá věda, proto doporučuji si nechat zhotovit znalecký posudek jako tomu bylo dříve, než se nervovat s Finančním úřadem.

 

Vkládat nemovitost do firmy se z hlediska daně z nabytí již nevyplatí.

 

Nejasnosti okolo nového zákona o realitním zprostředkování

Realitní zákon totiž přináší zásadní změny do činnosti realitních makléřů, které budou muset být z velké většiny splněny hned ode dne nabytí účinnosti zákona (3.3.2020). Nutno říci, že i tyto nové povinnosti jsou nepříliš jasné.

Kritika prokazování praxe

Jak vyplývá z důvodové zprávy, cílem regulace bylo napravit nedostatky spočívající v neexistenci pravidel pro výkon realitního zprostředkování, nízké odborné kvalifikaci makléřů, nekonkurenceschopnosti v evropském měřítku, nedostatečné ochrany klientů či v obecné nedůvěře v realitní služby a nízké prestiži realitních zprostředkovatelů. Východiskem byly principy ochrany spotřebitele, při pročítání zákona se však člověk neubrání pocitu, že z představ sešlo.

Makléři si budou muset v první řadě změnit živnost, a to z dosavadní volné na živnost vázanou. Lhůta je nastavena na dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, kdy budou makléři povinni ohlásit živnostenskému úřadu živnost vázanou a doložit doklady prokazující splnění podmínek odborné způsobilosti. Právě prokazování praxe či doložení dosaženého vzdělání je hojně kritizováno.

Zakazuje se nabízení úschovy peněz ze strany realitní kanceláře. Na základě pozměňovacího návrhu se však nakonec makléřům umožnilo poskytnout úschovu na požádání!!!! Pokud to bude na základě písemné smlouvy a na samostatně vedený účet. Je otázka, nakolik je taková úprava efektivní.

Makléři si dále budou muset upravit také své zprostředkovatelské smlouvy, kde je nově vyžadována písemná forma. Kromě výše uvedeného zákon také určil moment, k němuž je dána splatnost provize. Provize je splatná nejdříve dnem uzavření realitní smlouvy, čímž se typicky myslí kupní smlouva na nemovitou věc, pokud se výslovně nestanoví jinak. Ovšem i v takovém případě může být splatnost provize vázána nejdříve na obstarání příležitosti k uzavření smlouvy

Absence rezervačních smluv

Je-li ujednána záloha na provizi se zájemcem, který je spotřebitelem, což bude v praxi nejčastěji, nesmí činit více než dvě třetiny ujednané provize. Zprostředkovatelská smlouva dále nesmí spotřebitele zavazovat k uzavření realitní smlouvy nebo smlouvy o realitní smlouvě budoucí.

Právě zákaz zavázat spotřebitele k uzavření realitní smlouvy může činit další výkladové problémy. Realitní zákon nijak neupravuje rezervační smlouvu, což bývá v případě realitního zprostředkování zcela obvyklý typ kontraktu, ve kterém se právě povinnost uzavřít realitní smlouvu stanovuje, a to včetně sankcí v podobě smluvních pokut. Lze dovodit, že rezervační smlouva skutečně stojí mimo danou zákonnou úpravu a že právě rezervační poplatek bude nadále makléřům sloužit k započtení na provizi, čímž se zhojí přísnější opatření stanovená pro zprostředkovatelskou smlouvu.

Jak je vidět, otazníky nad okamžikem nabytí účinnosti realitního zákona jsou vlastně jen symbolické, a lze je vyřešit tím, že se na nová pravidla připravíme raději dříve. Vzhledem k celkové kvalitě nového zákona je hlavní otázkou spíše to, zda se úroveň trhu s realitami podaří tímto počinem zvednout.

Závěrem chci zdůraznit, že hojně diskutovaný zákon změní realitní prostředí naprosto minimálně.  Jsou v něm obsažené věci, které seriózní,zkušení makléři dělají již roky a nepotřebují k tomu zákon. Jako všude a ve všech profesích se najdou nepoctivci,kteří se buď přizpůsobí nebo z trhu zmizí. Jako pozitivní novinku bych hodnotil pojištění odpovědnosti makléřů. To by mělo ochránit makléře před nástrahami účastníků obchodu a jiných neočekávaných událostí.

 

 

Něco málo k hypotékám !

Roční procentuální sazba nákladů (RPSN)

Úroková sazba není nejdůležitější faktor. Mnohem důležitějším faktorem je RPSN (roční procentuální sazba nákladů). Ta ve skutečnosti vyjadřuje, kolik klient ročně za hypotéční zaplatí.

Aktuální úroková sazba

Od začátku roku 2019 hypotéky stále klesají. Aktuálně dokáže průměrný hypoteční zprostředkovatel zajistit klientovi úrokovou sazbu okolo 2,20 – 2,30 %, ti zkušenější ještě nižší. Reklamy některých bank slibují dokonce úrokovou sazbu 1,68 %, zde však RPSN může být třeba i okolo 3 %, což je ve výsledku samozřejmě nevýhodné. Další možností jsou například offsetové hypotéční úvěry se sazbou až 0%. Podmínky těchto produktů ovšem bývají složitější a je potřeba je s klientem důkladně rozebrat.“ vysvětluje Libor Podlaha. Vždy by si tedy klient měl prověřit všechny poplatky a neorientovat se pouze podle úrokové sazby.

Sto procentní půjčka je minulostí

Změna ohledně navýšení nutnosti vlastních prostředků platí již přibližně dva a půl roku. „Na doporučení ČNB ohledně snížení množství poskytovaných sto procentních úvěrů (tedy bez použití vlastních prostředků klienta), banky reagovaly úpravou v podobě požadovaných vlastních prostředků klienta ve výši 10 – 30 %. Zde je nutné zdůraznit, že ČNB nespecifikuje, co přesně znamená výraz “vlastní prostředky“. Tedy zda-li mohou pocházet i z jiných zdrojů, nejen z klientových úspor. V tom se politiky různých bank odlišují. Některé banky chtějí, aby klienti disponovali skutečně vlastními prostředky, jiné banky to neřeší. Je to taková klička, jak toto doporučení ČNB obejít.

Jak se prověřuje bonita klienta?

O přiklepnutí hypotéky rozhoduje také bonita klienta. Tady je důležitý výraz DSTI (Debt Service To Income). Tento ukazatel vyjadřuje, jaký je poměr mezi měsíční splátkou všech úvěrů (včetně kreditních karet, kontokorentů aj.) včetně žádaného úvěru v poměru k celkovému čistému měsíčnímu příjmu. Podle ČNB by parametr DSTI neměl přesáhnout hranice 45 %.

Neméně důležitou roli hraje druhý parametr zvaný DTI (Debt To Income). Taktéž se jedná o doporučení od ČNB. Vyjadřuje poměr celkového zadlužení vzhledem k celkovému ročnímu čistému příjmu. Neměl by překročit devítinásobek ročního příjmu žadatele.

A tady narážíme na skutečnost, že hodnoty DTI a DSTI jsou pouze doporučeními ČNB a bankám nikdo nezakázal s nimi nějakým způsobem hýbat či je interně upravovat. V praxi to znamená, že parametr DTI banky upravují třeba i na dvanáctinásobek a hodnotu DSTI třeba i na 70 %. Při troše dobré vůle je schopen klient získat mnoho výjimek a banka mu napomůže různými kličkami.

 

Zajímavá statistická data za rok 2019 !

O oblibě bydlení „ve vlastním“ svědčí také fakt, že ve vlastních bytech a domech bydlí téměř 56 % obyvatel. Za bydlení „ve vlastním“ se dá považovat také „vlastnictví“ družstevního bytu. Družstevní byty obydlují jejich vlastníci v 9,4 %.

 

Jak si stojí ČR v počtu bytů ve srovnání s Evropskými zeměmi?

V České republice připadá na 1000 obyvatel celkem 456 bytů, přičemž se do tohoto čísla započítávají obydlené i neobydlené byty. Z toho obydlených bytů činí 393 na tisíc obyvatel.  Mezi neobydlené byty se nejčastěji řadí byty v rodinných domech či neobydlených domech. Celá třetina neobydlených bytů se nachází v malých obcích s počtem obyvatel menším než 1 tisíc obyvatel. A nyní srovnání české hodnoty s hodnotami ve  vybraných evropských zemích:
Tabulka: Počet bytů na 1000 obyvatel ve vybraných evropských zemích
Počet všech bytů vč. neobydlených
Počet obydlených bytů
Španělsko
540
387
Rakousko
530
435
Bulharsko
527
361
Belgie
483
415
Německo
496
452
ČR
456
393
Slovensko
360
322
Polsko
341
332

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

Bydlení ve vlastním na vzestupu

V současnosti více než polovinu bytů v České republice obývají jejich majitelé, což potvrzuje českou zvyklost, že „nejlepší je bydlet ve vlastním“. Směrem k dnešnímu stavu se situace začala vyvíjet v roce 1989, kdy začalo docházet k privatizaci a restitucím významné části bytových domů. Během transformace vlastnických struktur bytového fondu v rámci privatizace docházelo k přeměně nájemních a družstevních bytů (ve státních, družstevních a obecních domech) na byty v osobním vlastnictví. Za dvacet let (mezi roky 1991-2011) vzrostl počet bytů v osobním vlastnictví z necelého 1 % na více než pětinu všech bytů. Výrazným způsobem (z 39 % na 22 %) klesl podíl nájemních bytů a o polovinu klesl počet bytů družstevních.
 Bydlení v České republice za rok 2019 v číslech

 

Bytová výstavba

 

V následujícím grafu představíme vývoj bytové výstavby. Zásadní zlom v počtu dokončených bytů přišel v roce 1981, kdy se čísla začala snižovat. Tento pokles se zastavil na nejnižším bodě v roce 1993, kdy bylo dokončeno pouze 7454 bytů. Od té doby počet dokončených bytů pozvolna rostl a od roku 2004 si drží svoji úroveň pouze s menšími výkyvy (např. v roce 2007 bylo dokončeno 41 649 bytů, což je nadprůměrná hodnota v porovnání s okolními roky).

 Bydlení v České republice za rok 2019 v číslech

Porovnání pořizovací ceny starších a nových nemovitostí

Nyní si přestavíme finanční dostupnost pořízení starších bytů a rodinných domů v porovnání s novými byty a rodinnými domy. Nikoho zřejmě nepřekvapí informace, že finanční dostupnost starších bytů a domů je mnohem snazší, resp. rychlejší v porovnání s novými byty a domy.

Například, zatímco v roce 2017 si průměrná domácnost mohla koupit starší byt o velikosti 61 m2 za necelé čtyři průměrné roční čisté peněžní příjmy domácnosti, na pořízení nového bytu domácnost potřebovala použít čistých ročních příjmů téměř pět. Mnohem více se nůžky otevírají u rodinných domků, kdy v roce 2017 stačily čtyři průměrné čisté peněžní příjmy domácnosti na pořízení staršího domku, zatímco na nový domek bylo potřeba příjmů téměř osm. I když ceny starších domků bývají přirozeně nižší, nelze opomenout předpokládané investice, které bude muset nový vlastník udělat v rámci oprav a rekonstrukce.

 Bydlení v České republice za rok 2019 v číslech
Průměrné náklady domácnosti na bydlení
Za rok 2018 průměrnou domácnost vyšlo bydlení za měsíc 5706,-Kč, přičemž nejméně za bydlení platili lidé starší 65 let (4357,-Kč) a nejvíce zaplatil rodič samoživitel bydlící sám pouze se závislými dětmi (6994,-Kč).
Vývoj počtu poskytnutých hypoték
Nejnižší počet poskytnutých hypoték pozorujeme v roce 2009, kdy se České republiky dotkla ekonomická krize. Banky tehdy přestaly nabízet 100 % hypotéky, developerská výstavba a ekonomické projekty byly v útlumu a zájem o hypotéky klesl. Tento trend naši ekonomiku provázel až do roku 2011, kdy přišel doslovný boom hypoték. Úrokové sazby se začaly dotýkat svého minima. Až do roku 2016 objem poskytnutých hypoték strmě rostl. To také díky poklesu úrokové sazby pod 2 %. K dalšímu zlomu došlo na podzim roku 2016, kdy se přestaly poskytovat 100% hypotéky a úrokové sazby pomalu stoupají. Na počet poskytnutých hypoték to však nijak zásadní dopad nemělo. Zájem o ně poklesl jen minimálně.
 Bydlení v České republice za rok 2019 v číslech

Změnila se i zalidněnost bytů

Průměrný počet osob bydlících v jednou bytě se poprvé dostal pod hodnotu 2,5 osoby. To je velký posun od roku 1991, kdy v jednom bytě průměrně žilo 2,76 osob. Navíc téměř ve třech pětinách bytů dnes bydlí pouze jedna nebo dvě osoby. Tato změna představuje jeden z faktorů, proč stále roste bytový fond a bytů je stále nedostatek.
A na závěr ještě pár dalších zajímavých čísel:
–         – K červnu 2019 bylo v ČR dokončeno 33.868 nových bytů.
–          – V měřítku evropských zemí patří ČR k zemím se spíše menšími celkovými plochami bytů, průměrná obytná
         plocha bytu tvoří 65,3m2, přičemž průměrná plocha bytu v rodinných domech činí 80,9 m2 a v bytových domech
          52,6 m2.
–          – Průměrné stáří obydleného bytového domu v ČR činí 52,4 let a průměrné stáří rodinných domů 49,3 let.

Daň z nemovitých věcí 2020: Čas pro podání daňového přiznání se krátí

Přiznání k dani z nemovitých věcí je nutné podat již do 31. ledna 2020. Termín je důležitý pro ty, kteří si v roce 2019 pořídili nemovitost – pozemek, stavbu, bytovou či nebytovou jednotku.

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává vždy do konce ledna. Nový majitel nemovitosti se tak prakticky přihlásí k platbě daně z nemovitosti v témže roce, jako jediné daňové přiznání se tak podává dopředu.

POZOR, ČTĚTE !!! Ovšem i ti poplatníci, kteří nemovitou věc darovali, prodali nebo jinak pozbyli, musí tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu. „Pokud jim ještě nějaká nemovitá věc v kraji zbyla, podají dílčí daňové přiznání. Pokud všechny své nemovité věci v daném kraji v roce 2019 pozbyli, doručí na finanční úřad písemné oznámení o této skutečnosti,“ uvádí Zuzana Mašátová, tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Povinnost podat daňové přiznání mají také poplatníci, kteří na v minulosti přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě revize katastru nemovitostí. Dále je nutné upozornit, že i část budovy nebo inženýrské stavby, je-li dokončená a užívaná, je předmětem zdanění,“ dodává Mašátová.

Pokud máte datovou schránku, musíte podat daňové přiznání elektronicky, a to datovou zprávou. Více informací k tomuto naleznete na webu www.daneelektronicky.cz. Jestliže budete podávat pouze dílčí daňové přiznání, můžete tak učinit jen v listinné podobě. Důvodem je, že u tohoto podání není stanoven formát a struktura datové zprávy.

Přiznání k dani z nemovitých věcí – kdo jej nemusí podávat?

V případě, že jste daňové přiznání podali již v minulosti a nezměnily se u vás žádné skutečnosti, které by mohly ovlivnit stanovení daně, tak samozřejmě nemáte povinnost daňové přiznání k dani z daň z nemovitých věcí podávat. Přiznání nepodáváte ani, když se změní místní koeficient, který si obec určuje pro každý rok (koeficient ovlivňuje výši daně). Důvodem není ani změna ceny půdy.

Daň z nemovitých věcí a zápis v katastru až na začátku roku 2020

Ti, kteří o změnu vlastnictví zažádali ještě koncem roku 2019, ale k zápisu dojde až v roce 2020, mají více času na podání daňového přiznání. To by pak měli podat do tří měsíců, které následují po měsíci, kdy byl proveden zápis.

Platba daně z nemovitých věcí

Platbu daně z nemovitých věcí (případně zálohy na tuto daň), musí poplatníci provést do 1. června 2020. Není třeba se obávat opomenutí, Finanční správa se jako každý rok včas připomene.

Pohodlným způsobem zaplacení daně z nemovitých věcí je SIPO. Stačí, když se nejpozději do 31. ledna přihlásíte na finančním úřadě. Více v sekci Daň z nemovitých věcí > SIPO Pokud nevyužíváte SIPO ani datovou schránku, můžete dostávat údaje pro placení daně z nemovitých věcí na e-mail. Stačí si zažádat nejpozději do 15. března na finančním úřadě. Více o této službě najdete na stránkách Finanční správy.